Myslet nač chceš. Zní to jako samozřejmost, ale stačí se nad tím jen trochu zamyslet a zjistíš, že to je umění. Kde kdo namísto toho sleduje a řeší dění okolo, komentuje jej, diskutuje o něm, kritizuje, dělá závěry, zaujímá postoje, bojuje (v klamné víře, že to k něčemu je, že je to potřeba a je to dokonce správné) apod.
Z čeho ta pomýlení vycházejí? Z toho, že se lidé vnímají jako něco jiného než čím jsou a netolerují se. Nevědí o své skutečné podstatě a proto trpí
pocitem oddělenosti od okolí (celku) a z toho vyplývajícími iluzemí opaku — spoustu věcí vnímají přesně naopak než jaké ty věci jsou. A také si myslí, že i fungují naopak, než jak skutečně fungují. Jsou přesvědčeni, že jejich život ovlivňuje to, co jej neovlivňuje, co mají hledat v sobě, hledají všude jinde jen ne tam, zdroje vidí okolo namísto uvnitř v sobě. A také si myslí, že handrkování a boje někam vedou.
Takto myslící člověk žije zmateně, přestože vše, co prožívá, si dokáže logicky vysvětlit i zdůvodnit. Jenže chyba není v logickém řetězci, kterým vnímá život, ta je ještě před ním, na jeho počátku, v prvotním předpokladu, ze kterého jeho logika vychází a odvozuje. Ale tohle už jsme probírali, to už víš.
Pro uvedení do tématu dnešního článku je podstatné si uvědomit, že
myslet nač chceš je pro většinu lidí a asi i pro tebe
úkol, který musíš zvládnout, který ti otevře cestu tam, kam chceš jít i v těch oblastech, které ti zatím nefungují tak dobře, jak bys chtěl. Jednoduše řečeno —
musíš si vyčistit hlavu a
čistou ji udržovat.
Umění "myslet nač chceš" spočívá v tom "neuvažovat negativně", nebojovat. Myšlenky, které vlivem nepřirozeného vnímání produkuješ, jsou vždycky
negativní a vždycky
omezující.
Neexistuje negativní myšlenka, která tě neomezuje. Jsou to myšlenky na něco, s čím jsi se nesrovnal, co nechceš nebo čeho se bojíš. Máš-li například nouzi o peníze, je chyba v tvém vnímání peněz. Tím pádem budeš náchylný na situace, kdy se o penězích mluví. Například se dozvíš, že něco zdražilo. Hlava ti začne šrotovat. Nebo si uvědomíš, že se blíží termín placení nájmu. Hlava ti začne šrotovat. Uvidíš něco luxusního a automaticky to postavíš daleko za hranice svých možností. Někdo je zas náchylný na to, jaký sám je (jak vypadá, jaké má vzdělání, kolik vydělává...) — není spokojený sám se sebou. Pro něj budou krizová témata točící se okolo lidí. Bude se s nimi neustále srovnávat a bude je hodnotit — jak vypadají, jak se chovají, kolik mají peněz... Bude jim závidět, hledat na nich chyby, kritizovat — bude s lidmi bojovat.
A tak to je se vším, cos nepřijal — bojuješ s tím. A to je ta zásadní a jediná chyba, která tě omezuje.
Bojuješ s něčím namísto abys to bral v klidu jako fakt. Je to tvůj vnitřní boj, kde jsi sám sobě soupeřem, přestože ty soupeře vidíš okolo sebe. Tvé okolí s tebou ale vůbec nesoupeří, ono ti jen zrcadlí tvé vnitřní bloky.
Dá se s tím něco dělat? Samozřejmě, se vším se dá něco dělat. Dá se toho zbavit,
své omezující myšlení dokážeš otočit, vyčistit. To, čím se omezuješ, dokážeš
přijmout a
přestat s tím bojovat.
To je skutečné řešení. Kdykoli to dokážeš, tvá mysl se pročistí a ty pocítíš velkou úlevu. Na energetické úrovni dojde k tomu, že tam, kde se energie bouřila, vířila a blokovala začne volně proudit. Přestaneš danou věc řešit a zbude víc prostoru pro myšlení na věci, které pro tebe mají smysl. Tím dokonce můžeš svou slabinu změnit ve svou silnou stránku. To, čeho ses dřív bál cos skrýval nebo odsuzoval, se může stát tvým bonusem, předmětem tvé přitažlivosti, tvojí výhodou. Začne ti to sloužit. Například když změníš svůj negativní názor na lidi, začnou tě mnohem víc podporovat. Když změníš svůj názor na peníze, začnou k tobě víc proudit.
Jako na každou práci s podvědomím je na čištění hlavy ideální soukromí a pohodlí. V něm si svůj "problém" připusť k tělu. Rozeber jej důkladně sám se sebou, konfrontuj se s ním. Bav se v duchu otevřeně o všem, co řešíš. Uvědomuj si při tom správné postoje a všechno to, co už víš o sobě, o Vesmíru, o přirozeném pohledu na věc. Dělej to upřímně, nenásilně, nechej to v sobě pracovat, bublat, hádat se. Nemusí to být ze začátku příjemné, ale bude. K tomu to povede. Prožiješ si, jak něco, co tě brzdí, uvádí do rozpaků, ti začne dělat radost. A to za to stojí.
Uvědomíš si sílu svého úhlu pohledu. Bez toho, abys tohle udělal, se svého bloku nikdy nezbavíš ani sílu úhlu pohledu na věc nepoznáš, nepochopíš.
Každý tvůj blok na tebe čeká tak, jako kopec na cyklistu, kterému říká — pojď si mě vychutnat! Nestraší jej, je tu od toho, aby si cyklista užil a měl pak ze sebe i ze života radost. Stejně tak mluví tvůj blok na tebe. Chce, aby tě život bavil a měl jsi ze sebe radost. A tu budeš mít z toho, že se překonáváš. Že si život obohacuješ a pouštíš do něj nové věci. Tím si budeš sám sebe i života víc a víc vážit i užívat.
Blok a překážka tu tedy nejsou aby tě omezovaly, ale aby tě bavily, aby ti byly výzvami, protože život bez výzev je jen přežívání. Zbav se tudíž strachu z výzev, protože i to je pokřivený, sebeomezující pohled na život. Když se budeš výzvám vyhýbat, budeš se nudit.
Důležitá důležitost —
zbavj se svých omezení opakovaně. Jedině opakováním něco překonáš. Budeš to překonávat čím dál snadněji, až to postupně úplně přestaneš řešit — správný pohled se v tobě nadobro usadí. A pak ti to začne i fungovat. Ideální nástroj pro situace, kdy si se sebou potřebuješ něco vyříkat, najít správný směr nebo chytit motivaci, je
Tarot Člověče, poznej se. Je to tvůj kámoš a rádce, vždycky v něm najdeš odpověď i řešení, správný postoj. Vždycky tě podrží, vždycky tě nakopne. Nebudeš pak zmateně běhat v bludišti hypotéz a tápat, která cesta je správná, on ti ji vždycky jasně ukáže. Teď hned, kdykoli budeš potřebovat. Sám jej dodnes denně používám a nehodlám s tím přestat. Kdysi jsem jej vytvořil, protože jsem přesně tohle sám potřeboval — podržet, nakopnout správným směrem, uklidnit, správně poradit, pochopit.
Na překonávání svých bloků funguje výborně i konfrontace "v terénu". Jako příklad vezmu třeba téma
vnímání peněz. Ideálním místem na trénink je obchod, výloha nebo katalog. Vybírej očima to nejdražší zboží a sleduj, co s tebou dělá pohled na cenovky. Nejspíš se ti vždycky zatají dech a řekneš něco ve smyslu "Ty brďo! To je pálka!". Tím si jen ověříš, jak se na peníze díváš, jak je vnímáš — blbě. Ale to neva, s tím jsi do toho šel, takže to je vlastně v pořádku. Teď začni s vlastním tréninkem. Koukej na cenovku, která tě vyděsila a říkej si: "Tohle chci, mám na to, to si zasloužím, všechno na světě je tu přece proto, abych si to užíval, je to tu pro mě, ne abych se toho bál, to by byl nesmysl..." Takhle se sebou v duchu mluv a sleduj, co to s tebou dělá. Vnímej, jak se tvůj postoj mění, jak se uklidňuješ, jak se v tobě rozlévá pocit pohody a nadhledu. Tvůj vztah k penězům jsi změnil.
Změnil jsi svůj úhel pohledu.
A teď jdi dál k jiné cenovce a uvědomíš si, co jsem říkal o potřebě opakování. Možná budeš čekat, že druhou cenovku už přijmeš s úplným klidem. Nejspíš ale nepřijmeš. Opět v tobě naskočí to podvědomé škubnutí, záchvěv obavy, mírně slabší než v předchozím případě. Takže bude znovu potřeba se konfrontovat, uklidnit a nastolit v sobě nadhled a klid. A takhle si v klidu užívej cenovky, dokud tě to bude bavit. A brzy si dej stejný trénink znovu. Budeš koukat, jak se začne tvůj postoj vyvíjet, měnit. Ale budeš muset být trpělivý, to že ti to nepůjde hned, není chyba. Je potřeba si to užít a zapracovat. O to víc tě pak bude těšit, žes to zvládl. A o tom Vesmír je — o těšení se ze sebe samého, ze svého vývoje. A bav se tím.
Umět se bavit věcmi, které děláš, je také úhel pohledu,
možná ten nejdůležitější ze všech.
A ještě něco důležitého o udržování čistoty hlavy: k nepřirozenému vnímání patří i
potřeba komentovat dění okolo. Politiku, co řekl ten, co tamten, co kdo kde udělal, co se komu nepovedlo, jak hráli naši hokejisti, že se nám opil prezident atd. Zbavuj se toho a nesuď. Uvědomuj si, že tato témata pro tebe nemají žádný význam, jen se tak možná tváří. Ve skutečnosti to jsou jen řeči o tom, jak někdo jiný prochází životem, jak se učí, co při tom dělá dobře a kdy se mu nedaří, kdy udělá chybu. Takhle to vnímej, měj pro druhé pochopení, fandi jim, ať je to kdo je to. Neplň si hlavu nesmyslnými úvahami, odsuzováním a poukazováním na chyby druhých. Chyby jsou nedílnou součástí života, proto je každý děláme. Patří k životu, pomáhají nám růst. Namísto toho si víc užívej věci, které s tvým životem, s tvými vizemi souvisejí, které tě skutečně zajímají a baví.
A připomínej si, co o sobě už víš — čím jsi, v čem žiješ a jak to tu funguje (je o tom celý tenhle seriál). To tě vždycky přenese přes iluze, kterými na tebe okolní svět působí. Víš-li, že jsi součástí celku a jediným zdrojem všeho ve svém životě, je ti jasné, že si svůj život můžeš žít jak chceš. Svobodně. A také že
s životními situacemi nemá význam bojovat, ale že je stačí přijmout. A pak už jen stačí rozhodnout, jestli to či ono ve svém životě chceš nebo ne.
Teprve až přijmeš, že něco stojí XY peněz, pak si můžeš i v klidu říct: Tohle chci. Na to chci mít. A budeš. Vesmír to zorganizuje. Nejde totiž o cenu jako takovou, to je jen zdání. Jde o tvůj přístup k dané situaci, o tvé uvažování, které přesně vytyčuje hranice, kam můžeš a kam ne, co si do života pustíš a čemu zabráníš. Až když přijmeš svůj velký nos, přestaneš jej řešit a srovnávat se s ostatními. Budeš se mít konečně rád, budeš se cítit fajn a budeš tím pádem přitažlivý. Až když přijmeš, že všichni děláme chyby, že na tom není nic špatného ani divného, přestaneš s lidmi (i se sebou) bojovat a oni se stanou tvými přáteli a budou tě podporovat.
Nikdy nehledej řešení na úrovni "problému". Problém nedostatku nikdy neleží v rovině toho, co ti chybí (peníze, krása, láska, přátelé...), ale v rovině myšlení. Od něj se tvé vztahy k součástem života odvíjejí. Jím do svého života něco pouštíš nebo se od toho odstřiháváš. Funguje ti jen to, co máš opravdu rád. Celý náš seriál, i celý život jako takový, by se dal vyjádřit jediným slovem — láska. O ní vše je a je potřeba to jen hluboce pochopit.
Celý čtyřiadvacetidílný seriál
Člověče, poznej se najdeš i ve formě
online karet.
