Mnoho lidí se za bohatstvím honí anebo si ho preventivně vzdávají, odříkají si. Obojí vychází z falešného dojmu, že bohatství k člověku plyne odněkud zvenčí, že se za ním musí honit, namáhat se, případně k němu lze dospět jedině nějak podivně, za určitých okolností, známostmi apod. Mnozí se o to pak těmihle způsoby i pokoušejí, naplňují tím své představy.
Pravé bohatství ale není na ničem zvenčí závislé, ani nevyžaduje, aby se člověk honil nebo dělal cokoli, co nedělá rád. Naopak. Skutečné bohatství vychází z vědomí, že bohatý už jsi. Odjakživa. Že své bohatství nosíš v sobě, v tom, co tě baví, co ti jde, co cítíš, že tě naplňuje. Je tedy trvalé, nemůže ti je nikdo sebrat.
S vědomím vlastního bohatství se cítíš dobře, věříš si a máš chuť svou činností obohacovat druhé. Prostě tím, že děláš právě to, co tě baví a jim to nějakým způsobem přináší užitek, zábavu, rozptýlení, pomoc, relaxaci...
Najít to, co tě naplňuje a zároveň odvahu a chuť to naplno dělat, znamená najít sebe. Je to to nejdůležitější, co máš v životě dokázat, za čím máš primárně jít, protože od toho se pak celý tvůj život a vše v něm odvíjí. Tvá radost, tvé štěstí, tvá schopnost žít jak chceš, kde chceš, mít co chceš. Dokud hledáš své naplnění někde jinde než sám v sobě a tom, co tě baví dělat, ještě jsi se nenašel a pátrej dál.
